Naše první zahraniční rodinná dovolená vedla v roce 1981 do Maďarské lidové republiky. Dětem bylo 5,5 a 4 roky, dálnici D1 do Brna právě dokončili, Škoda 105 L byla téměř nová a pokoj na studentské koleji v Nyiregyháze nás očekával. Prvním překvapením po překročení hraniční závory byla kvalitní asfaltka a slušní řidiči, kteří mně – cizinci, nebránili přejet z levého do úplně pravého pruhu.
Oba pruhy přibrzdily a byl jsem hned ve správném směru. Horší to bylo s domlouváním, s němčinou ani angličtinou to nešlo a maďarsky jsme uměli jen trochu počítat, 2 – 3 – 4 – 10 bez problémů, ale rozdíl mezi 1 a 5 (éď a ótt) nevím dodnes.
Většinu času jsme strávili na termálním koupališti v Sostofurdo. Jednou trochu zapršelo, oblečení jsme si schovali pod lavičku a zůstali ve vodě 37 C teplé – to byl zážitek pro děti ! Vstup stál stejně jako oběd ve studentské menze, kde jsme si ke každému jídlu dávali „kaposzta salata“ = zelný salát.
Prošli jsme opravdové tržiště – kromě ovoce a zeleniny nabízeli domácí zvířata, oblečení, bazarové věci ale i ze „Západu pašované“ digitální hodinky.
Trhovci u některých stánků mluvili slovensky.
Pili jsme v ČSSR nedostupnou Pepsi-colu a viděli „maďarský zázrak“ – hezké paneláky, v krámech zboží ze „Západu“, které u nás bylo jen v Tuzexu.
Při návratu z MLR do ČSSR jsme na hranicích nečekali dlouho a celníci nám nezpůsobili žádné problémy.